Lymfatický systém a „správné“ nápoje

K aždému je naprosto jasné, že bez toho, aniž by pil, nevydrží. Tedy, lépe řečeno, vydržíme, ale ne dlouho. Zkrátka je třeba udržovat vodní rovnováhu v těle. Voda totiž tvoří celých 65 až 70 % našeho těla. Za jediný den přijde organismus až o čtyři litry vody! Neuvěřitelné, viďte, ale když vezmeme v úvahu, že se na tom podílejí póry kůže, ledviny a jiné vyměšovací orgány, tak se to už nezdá tak nemožné. Je samozřejmě třeba, dokonce je přímo nutné zmíněné ztráty vyrovnávat. Přibližně čtyři litry vody se nacházejí také v krvi. Tuto vodu pohání tlak srdeční pumpy. Voda koluje. Kvůli tlaku tekutá složka krve prosakuje drobnými krevními kapilárami mezi buňky a tkáně. Každičká buňka při tom podstoupí „koupel“ v tekutině. Zmíněnou krevní vodu známe všichni jako lymfu, neboli mízu.

Pokud vás zajímá, jakým způsobem vzniká lymfatický systém, pak byste rozhodně následující řádky neměli přeskočit. Lymfa koluje po celém těle svým vlastním řečištěm. V místech, kde tkáňovou tekutinu zachycuje síťovina lymfatických kapilár na konci každé krevní cévy, je začátek lymfatického systému. Lymfa se dostane do řečiště krve prostřednictvím lymfatických cév. Tyto cévy jsou spojeny ve dva hlavní kmeny, kterým se říká mízovody. Mízovody ústí v hrdelní žíly a existuje mezi nimi dělba práce. Pravá polovina krku i hlavy, pravá polovina hrudníku i prostoru mezi hrudníkem, pravá ruka, horní plocha jater, ve všech těchto místech Jeden z nich sbírá lymfu. Co se týče toho druhého mízovodu, tak ten zodpovídá za sběr lymfy v nohách, pánvi, břiše, levé polovině hrudníku i prostoru mezi hrudníkem, levé ruce a levé polovině krku i hlavy.

K povinnostem lymfy patří i zbavovat krev i dalších částí těla jedovatých látek. Ti, kteří by rádi dosáhli toho, aby jejich zdraví bylo přímo zářící, by neměli zapomínat na to, že veškerá strava i nápoje, které přijmeme, ať už by to bylo cokoliv, nejdříve putují do krve. Pak se lymfa vypořádá se škodlivinami, které jídlo, či pití kazí. Kromě toho lymfatický proud dokáže zachytit nežádoucí látky i baktérie z celého organismu a tyto látky se díky tomu nedostanou do krve. Pokud se vytvoří otok lymfatických žláz, je to znamení, že se lymfatický systém ocitl na prahu tolerance pro toxické a škodlivé substance. Důvody, proč ke zduření lymfatických žláz došlo, mohou být různé, třeba nádor, rakovina, elefantiáza, Hodgkinova choroba, leukémie a celá řada jiných nemocí. Zkuste se příště, až vás zase začne honit mlsná na něco nezdravého, zamyslet, zda to, na čem máte v úmyslu si pochutnat prospěje vašemu zdraví. Třeba se vám podaří nad svou chutí zvítězit.

Limonády by neměly putovat do zdravého těla, a do nemocného tím pádem už teprve ne. Nepochybuji o tom, že jste se už mnohokrát v životě nějaké limonády nebo coly napili. Jsem přesvědčena, že vám velmi chutnala. Ale přemýšleli jste někdy o tom, jaké látky tyto nápoje obsahují? Nejspíš ani ne. Možná právě teď přišel čas to napravit. Mimo jiné se ve zmíněných nápojích nachází velké množství cukru a kysličník uhličitý. Takže se stačí napít limonády a množství kysličníku uhličitého v organismu ráze vzroste. Přitom je ho tam už tak víc než dost. Kvůli němu se zrychlí srdeční frekvence a tělu se nevyhnou ani další škody. Ve chvíli, kdy se napijeme, to samozřejmě nepoznáme. A to ani raději nemluvím o různých takzvaných „Éčkách“, které se do limonád přidávají. Například škodlivý benzoan sodný v kofole, který se používá jako konzervant a může působit jako alergen.

Nyní by měli pozorně číst ti, kdo se chtějí dozvědět, jak se získává kysličník uhličitý. Ale nejen ti, protože každý by měl vědět, co „pije“. K tomu, aby bylo možné získat zmíněnou látku je zapotřebí uhelného průmyslu, reakce vápna, či natronu a kyseliny sírové. Nevěřte také tomu, že cukr, který se do limonád a coly přidává je skutečně nejčistší bílý. Tento cukr především postrádá jakékoliv živiny. Zato se vyrábí při vysokých teplotách a jeho výroba se neobejde bez již zmíněné kyseliny sírové. To však není jediná kyselina, která se v cole a limonádě nachází. Součástí těchto nápojů je i kyselina fosforečná, které nechybí agresivita. Pro barviva obsažená v limonádách není žádný problém zmást rozum. Bodejť by taky jo, když jsou tak příjemná naším očím. Jedná se však o uhelnaté a dehtovité produkty, které škodí našemu citlivému zažívacímu ústrojí.

Pokud chcete ochránit své ledviny, pak byste měli přestat pít pivo nebo pití tekutého chlebíčku alespoň omezit. Pivo totiž přispívá k degeneraci ledvin. Velké množství piva vypijí Angličané a Němci. O tom, že si na tomto nápoji pochutnávají i Češi není pochyb. Není tedy divu že ve Velké Británii, v Německu i v naší republice, se vyskytuje nejvíce ledvinových chorob ze všech civilizovaných států. Američané dělají co mohou, aby zmíněné státy dostihli a bohužel se jim to daří.

Když už jsme se zabývali pivem, podíváme se teď na zoubek alkoholu jako takovému Alkohol se těší mezi lidmi velkou oblibou a popularitou, a mnozí lidé mu doslova holdují. Alkohol je přitom opravdu velký škůdce. Jedná se o vůbec nejhorší jed, který dovede otrávit nejen tělo, ale i duši. Navíc je to jediná substance, která si klidě, bez pardonů a bez okolků pronikne žaludeční stěnou rovnou do krevního proudu. Vůbec před tím nemusí procházet zažívacím procesem. My ho do sebe dostaneme, a téměř v tu ránu ho máme v mozku! To je fofr, co? Představte si, že alkohol kromě mozku ovlivní i systém žláz s vnitřní sekrecí.

Mléko by prý vůbec nemělo být nápojem pro lidi. Jedinou výjimkou jsou samozřejmě nemluvňata, která pijí mateřské mléko. Na druhé straně se najdou okolnosti, které způsobí, že se situace změní. Kravské mléko vytváří největší množství hlenu.

Lidem skutečně prospívají jen nápoje, ve kterých je hodně enzymů. Takovými nápoji jsou syrové čerstvé šťávy z ovoce nebo zeleniny a bylinkové čaje.

Můžeme si vybrat z nejrůznějších druhů bylin. Byliny jsou opravdu užitečné a hodnota těchto rostlin je neocenitelná. Aby nám však mohly dát co nejvíce, není vhodné je vařit. Zato bychom je měli zalít horkou vodou, která by neměla mít víc než 50 °C. Poté je třeba nechat bylinky vyluhovat, než je začneme pít. Tak na zdraví.

Krystyna Kędziorová


 
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.